Jako normální lidi...

V hlavách zamlžených dobou covidovou už ani nelze říct, zdali se sešel rok s rokem, či desetiletí s desetiletím, každopádně se stalo neuvěřitelné a my už podruhé hráli tzv. tváří v tvář. Parno bylo až letní a proto jsme mohli až do úplného setmění (nikoliv zatmění) vysedávat na nově vyšperkovaném dvorku (není nad to sám sebe poplácat po rameni, že) a oddávat se jedné hře za druhou. Tedy po pravdě, jedné hře a pak té druhé. Zkrátka udělali jsme si to hezké a zase jsme jednou hráli "jako normální lidi".

První hra začala kolem sedmé a táhla se přes dvě hodiny a patřila k tomu nejlepšímu co se na dvorku za posledních pár let událo.

Složení:

Petr Šedivý a jeho Esix, Fractal Bloom - v zásadě klasický "nenažraný simic", který chce vyhrávat ve velkém stylu. Vůně jako Avenger of Zendikar, kdejaký Teferi či Okko a spousta kol navíc. Greedy sranda, na kterou se krásně kouká.

Petr Miller a jeho Tetsuko Umezawa - klasická podoba Tetsuko, spousta neblokovatelných potvor, tuna card draw, bounce a tempo, které funguje i ve čtyřhře.

Honza Kratochvíl (nováček a kamarád deskovkář) se chopil Taniwhy, takže k tomu asi není co dodat.

No a já s novinkou - Gruul control (vede to Mina a Denn, ale to je spíš náhoda) , taková osobní deckbuild challenge postavit tyto dvě barvy v kontrolním módu. Několik málo potvor (Guttersnipe, Electrostatic Field, Young Pyromacer), spousta removalu na enčáky, artefakty a landy + blesky a nějaký ten finisher. Kontrolní twist tomu přidávají kopírovačky a přesměrovávání (ke kterému se ještě dostaneme).

Předem nutno podotknout, že hra byla nádherná v tom smyslu, že každý balík se předvedl v tom nejvelkolepějším stylu a byl se na co koukat. Začátek klasicky všichni rampili, start měla nejrychlejší Tetsuko, která ďobala doleva doprava. Navíc Petr M. záhy vyložil Inkmoth Nexus, boty a quietus spike, takže vypadal celkem hrůzostrašně. Podobně před Taniwhou se nenápadně rozvaloval grappling hook a fireshrieker. Naštěstí gruul nemá problém posílat artefakty doprdele třebas i několikrát za kolo, takže se tam nic (ani kamení) moc neohřálo. Záhy všem došlo, že hlavní bude udržet na uzdě Esixe, což je generál, který hrozí kombem téměř prasopsím (simic pun intended). Naštěstí jeho CMC = ranec, takže poté, co potřetí odputoval do command zóny si jej nemohl dovolit ani Petr s hromadou landů. NA stranu druhou dokázal jeho přišedší Avenger of Zendikar příjít na board hned ve dvanácti kopiích a dělat si 131 plantů, ze kterých se záhy staly 36/37. Ale to by nebyla Taniwha, aby to nedokázala obratem spláchnout.

Taniwha ostatně určila i další tempo hry, protože krátce po Petrově exhibici (a intermezzu s instatním Teferim a Okkem) ukázala svůj nejnechutnější kousek: Sunder v upkeepu poté, co zmizí landy. Všichni se tedy vrátili zpátky na stromy, nicméně to překvapivě hru nezmrazilo ,ale jen zpomalilo - já měl rampu v podobě generálů, Petr M. křivku dostatečně nízko a Petr Reliquary Tower. Takže jsme hráli, jakoby se nic nestalo a decentně rubali Taniwhu (která chudák byla vrácena na ruku ještě víckrát, než Honza vrátil na ruku vše nám, inu - karma je zdarma). Hra byla každopádně vybalancovaná, díky Howling Mine i celkem svižná a plná reakcí a odpovědí (pravda, rovnováha nepanovala co se týče životů - zatímco kluci byli již těžce pod dvaceti, já byl na starting life totalu).

Závěrečná fáze hry už trochu tlačila na to, abych si vytvořil nějakou převahu a začal dělat i jiné věci, než jen ničit vše na stole. Hodně tomu pomohl Etali, který protočil Ant Queen (která mi vyhrála hru) a River's Rebuke. Tím jsem umravnil Taniwhu a záhy jsem byl nucen umravnit i Tetsuko, protože Petr zkusil vytáhnout nějaký nepříjemný neblokovatelný trik - dostal to tedy rozkošnou kartou Parellectric Feedback, neb již byl na málo životech a pokračovalo se ve třech. Šedivák si cca ob regulérní kolo přidával kola přidaná, ale nikdy to nevedlo k zásadní výhodě, dokud tedy nevytáhl Shark Typhoon, což zavánělo průserem. A nepomohlo ani ničení, protože Petr měl odpovědí vždycky víc než dost.

Já ostatně taky, ale musím se zde přiznat k jedné zcela nefér použité kartě - na jeden Petrův Time Warp jsem odpověděl kartou Reroute v domnění, že je to Shunt (jedno přesměruje abilitu, to druhé spell) a přidal si tak (zcela nelegálně) kolo místo něj (pravda je, že bych si to jinak alespoň zkopíroval, ale stejně je to hanebný prohřešek - kluci, čtěte ty karty!). Dokonce se přihodila i rozkošná counterspellová bitva mezi simicem a gruulem.

Inu, o zábavu zkrátka nebyla nouze, nicméně v endgame to začínalo být vyhrocené. Honzovi se podařilo dát do hry Whispersilk cloak, což v kombinaci s 9/9 leviathanem a nízkým počtem životů všech zúčastněných nebylo úplně marné. Dostal se do nepříjemné "king maker" situace, nakonec ale zabil Petra, protože jít po mě s před tím odhaleným Abrade znamenalo nechat si podskočit 9/9 macka 1/1 mravencem. Další kolo a útok mých několika málo potvor již ovšem nerozdýchal a kontrolní rudozelený mág si připsal své debutantské vítězství.

Hra druhá, již jen ve třech:

Johnny s pětibarevnou Sisayou...klasický "Johnny's good stuff" - je to prostě vůně nad vůni a sviňárna nad sviňárnu, co vám budu říkat.

Honza Kratoschíl se vrátil ke Slizonožce, kterou měl již delší dobu vyzkoušenou a už věděl co a jak (navíc Taniwha ho z nějakého důvodu neuspokojial)

No a já jsme si vzal svůj reformovaný Izzet - děkany koleje Prizmari, Uvilda a Nassari. Jde o combo spellslinger, který je, díky Uvildě, vyšperkovaný spoustou nesmyslně drahých a velkých spellů, poněvadž ovládá tzv. košický cascade (pokládá "hone countery", které způsobí, že se do toho musí trochu zabrušovat, při této hře jsem si ověřil, že se z toho musí i složitě vybrušovat).

Johnny nalízal a prohlásil, že má ruku proti mě jak dělanou a totot tvrzení se ukázalo bý pravdivým - Red Elemental Blast a Pyroblast je celkem výhodou. Rozhodl jsem se mu alespoň gentlemansky sesmahnout rajskýho ptáka Abradem, abych ukázal, že jsem si hrozby z jeho strany vědom. Rozjezd pěkný, saprolingové byli dost stabilní (k čemuž dopomáhDeathreap Ritual). Johnny moc nemohl řešit hezky rozkvetlou sliznatou zeď a věnoval tedy plnou pozornost mě, a to celou hru a dosti vydatně. Když Uvilda nachystala "k vybroušení" Soulfire Eruption, tak Johnny dlouho přemýšlel, zdali to má nechat či ne....není divu, devět cílů, které můžu zastřelit a zvětšení ruky o devět. Nakonec to povolil, protože v rychlém sledu nasázel jeden hej za druhým. Nejprve Ashiok, který mě solidně vysál hrob s instanty a sorcery nachystanými na recast. Když Ashiok zemřel, tak Sisay přivedla Gadocka Tega a zakázala mi hrát všechno, co jsem měl k dispozici. Když začalo svítat na lepší časy a Tega jsem se na chvíli zbavil, tak přišel malý Teferi a Lavinie. Jinými slový, Johnny mě zcela vypnul, zatímco Slizonožka se svými 45 životy mohla jen smát (já byl po pravidelných útocích tak zhruba na 15). Nastalo několik trudných kol, kdy jsme zíral na smutnou ruku plnou counterspellů, Ke kartám jsem přišel skrze Magic Mirror, který Johnny "zchaoswarpoval" do Teferi's Agelless Insight," který sejmul Ulamog (dřívě mi taky nemilosrdně sejmul Thousand Year-storm, ale to mu asi nelze zazlívat).

Nakonec v časovém presu přišla Emrakul. Dostala counterem, ale zvládla mi ukrást kolo. Johnny probral moje karty, chvilku do nich zíral a pak krásným způsobem (a věřím, že zcela nevědomky) umožnil mé vítězství. Pomocí Boon of The Wish-giver nalíznul čtyři karty a dostal se k Mnemonic Deluge, na což mu ovšem nezbyla mana. Nevěda co dál zahrál zkopírovaný boomerang, vrátil mi land ro uky a kopií Honzovi Jade Mage.

Když přišla řada na mě, šlo to jak na drátckách - Mystic Retrieval vrátil Bonus Round (každý instant či sorcery v daném kole je zkopírovaný) a zbyla mana na Mnemonic Deluge (exilni instant či sorcery z hrobu a udělej jeho tři kopie). C9le byly dva: Aminatou's Augury a Ignite Memories. Ignite Memories šlo několikrát do Johnnyho, který zemřel a rychle se dekoval, aby se stihl svést a závěr tedy docenil jen Honza a já. Animatou's Augury mi postupně vyexilovalo zbytek knihovny, zacastil jsem co se dalo a pomocí Mizzix mastery jsem znovu zacastil Ignite Memories se storm countem na 15, což zabilo Honzu, ovšem jen díky tomu, že mu Johnyy vrátil Jade Mage na ruku, v opačném případě by vítězství připadlo (po právu) Slizonožce, která opět předvedla svůj krásný "zen gardening archetype".

Vzato kolem a kolem, dvě zcela rozkošné hry, které si všichni užili, skvělá atmosféra, dvorek, pivka a tyhlety věci....