Covid nám dal zabrat a museli jsme se spokojit s kartami přes webkamery, Arenou, pasiánsem, nebo dokonce abstinováním. Doba nakonec dospěla ke konsenzu o obnovení normálních lidských aktivit a karty na sebe nenechaly dlouho čekat. Z prewka Ikorie a soukromých srazů v barbarských končinách typu Prosek jsem slyšeli jenom kusé zprávy vynořující se z alkoholového oparu znatelného i přes virtuální kominkaci; je tedy na místě z prvního pokaranténího hraní v Chobotnici nabídnout plnokrevný report.
Sraz byl v šest, což znamenalo, že jsem netrpělivě přešlapoval už asi od půl, až jsem se v půl sedmé dočkal Renného, se kterým jsme se rozehřáli pár příjemnými duely než přijela Barča s Honzou.
Započal tedy první match ve složení Já (Karona), Renné (Gyruda), Barča (Kumena) a Honza (Tana, The Bloodsower + Ravos, Soultender).
Předně poznamenávám, že za moje dlouhodobé hříchy v podobě grindění arény jsem celý večer zažíval hněv Commanderového boha a dostával jsem strašnou čočku v podobě neustálého mana srew, špatné fixaci, nebo mana flood. Hra se odvíjela celkem spořádaně, Kumena se rozjížděla se spoustou synergických merfolků, Gyruda dělal jakoby nic a jen zcela decentně kontroloval a hlavním hráčem se záhy stal Honza se svými parťáky, který položil Divine Visitation (čímž místo saprolingů vyráběl 4/4 anděly), pak sebe i nás narampil Tempt with Discovery (což mě konečně v asi šestém kole dovedlo ke třetímu landu a zelené, čímž jsem začal dohánět značné zpoždění) a nakonec položil Dune-Brood Nephilima, který po udělení combat damage do hráče udělá tolik 1/1 písků (ano, je to 1/1 Sand), kolik má kontroler ve hře landů. Tím se zadělal o na pěknou mašinu a ostatní se dost báli. Já jsem dělal psí oči a vůbec ukňouraného chudáčka, který ani nemá žádné landy. Tím jsem se vyhnul počátečnímu náporu a nakonec se dostal k tomu, že jsem to spláchl vrátkama. Honza ale začal věci záhy tahat zpátky, takže jsem musel hned další kolo hrát další vrátka. Vzhledem k tomu, že Honza vytáhnul Beasmaster Ascencion (které okamžitě útokem nabil), měl bambilión many a Nephilima si mohl vráit svým druhým komanderem, tak konec byl již krátký a my skončili zavalení v dunách, zatímco si Honza užíval zasloužené slávy. Koukalo se na to pěkně.
Na další hru již dorazil i Petr a začali jsme hrát v pěti. Složení podobné, jen já jsem vyměnil Karonu za Xantchu a Petr přišel se Zaxarou, novou hydrou z nočních můr. Hra měla příjemné tempo a začínalo to hezky, jen Gyruda byl tentokráte agresivnější a rychlejší (poměrně záhy vytáhnul takové věci jako Sun Titan či Kokusho) a všichni jsme se celkem dost báli Zaxary, což mělo za následek, že si Petr zase tak nezahrál, protože každé kolo tahal nějakou šílenou value, kterou mu vždycky někdo (no OK, popravdě jsem to byl většinou já) smazal. Takže zatímco se Gyruda a partneři rozjížděli a mlátili se na střídačku mezi sebou a merfolkama, Petr smutnil a umíral a já kontroloval největší hrozby a de facto umíral taky (a koukal jsem se jak se Xantcha po všech projíždí se staty 8/8).
Renné už měl celkem dost solidní board poskládaný jak ze svých tak z cizích potvor a přejel Petra. Honza opět vytáhl Dune-Brood Nephilima a opakoval své triky s pískem (proto jsem měl tak málo životů, byl jsem snadná oběť), nicméně pak přišel procyklený Decree, který mu doslova "rozkopal píseček" a záhy taky zahynul.
Konec se vyvíjel velice zábavně - já jsem byl asi na sedmi životech (v tu chvíli byli ve hře ještě všichni), koukal jsem se na medvvěda na kole a ruku plnou landů a zkusli jsme ukout dohodu s Renném. Položil jsem Wishclaw talisman, tutoroval a poslal Rennému. Ten následující kolo dorazil kluky a talisman mi poslal zpátky. Ve vzájemném zabíjení se na mne tak trochu zapomnělo a já jsem se dostal ještě do dalšího kola se dvěma životy a jedním counterem na talismanu. Dlouho jsem spekuloval o ukradení Renného kola, ale nakonec jsem vyměkl a šel po snadném vítěztsví a tutoroval jsem Insurrection. Castím celý napjatý, protože Renné má odkryté dvě modré...a necounteruje! Jásám a a beru si všechny potvůrky na stole kterých nebylo málo), abych Renného s Barčou zadupal jejich stvůrami. Nicméně Barča zvedá prst a se slovy "počkej, počkej" mi Insurrection suše zcounteruje. Zabíjím se vlastním kousacím kamenem a předávám kolo, abych pozoroval, jak se René (který se díky Erebovu biči dostal asi na 50 životů - a asi to bylo to, co mu to vyhrálo) snaží Barču odrazit. Což mu zabralo už jen dvě kola. Hezky pěkné, zkrátka.
Během hry dorazil Jéňa, takže nás bylo šest, takže jsme dali dva stoly po třech. Začali jsme ve složení já (Purphorosovi fénixové), Jéňa (Intet, The Dreamer - temur control) a Péťa (Xyris - nádhernej komander, kterýho ovšem Petr postavil takzvaně "na Renného", takže hnědka). Hra trvala asi pět kol, všichni jsme rampili a chystali se na hru. Pak si Petr našel (starého) Purphorose, zahrál Winds of Change a zabil nás. Zábava chytrejch.
No a pak se stala taková věc - druhý stůl to zabalil a my jsme od té cca půlnoci seděli zhruba do půl páté do rána a dávali jednu hru za druhou. Postupně jsme měnili decky, strategie i urážky a bylo to naprosto (jak řekl klasik) epesní. Jéňa krom nového a moc pěkného Inteta hrál pochopitelně i Voroshe a výborné Borosové peklo jménem Anya, Merciless Angel. Já si zahrál znovu Purphorose, Taniwhu, Jhoiru, z nepochopitelného důvodu i jednou Karonu (mana screwed zábavička) a Meleka. Petr nám ukázal krásného Ikoriového generála -pětibarevnou Jeganthu (nikoliv jako comapnion, ale jen jako generál...ostatně stejně jako Gyruda u Renného) a její WUBRG Mutate good-stuff, dále Silvar a Trynn (AKA Zilvar z chudobince) - moc pěkný mardu úderný balíček a pak...zdráhám se to napsat...Winotu. Což je hnědý odpad. Ne nahnědlý ani přihnědlý, ale zkrátka esence hnědosti (něco jako Kaalia, akorát to nemá i ve jméně).
Zábavných momentů bylo hned několik, osobně mě bavila hra Taniwha, Jegantha a Intet, která byla plná counterovacích bitev, klasicky mě potěšil combo win s Melekem (AKA 23 lightnig boltů a 13 prophetic boltů dá dohromady kolik dmg?" "Borůvo, nás to nezjímá, už jsme to dávno sbalili") s již tradiční dohrou v podobě debaty nad zábavností Izzetu (to jsem posvětil kolem čtvrté ráno tím, že jsem si zahrál Jhoiru a některým přišlo, že moc dlouho přemýšlím). Zábavná taky byla chvíle, kdy se ozvalo "LOL, světlo". Jo a pak jsem taky u hodně her nesnesitelně kňoural, že mám moc (nebo málo zemí) - což bylo nejkrásnější u hry Purphoros, Intet a Zilvar, kdy jsem se po zahrání asi jednoho spellu ocitnul na 18 comandeřích dmg a Jéňa mě zachránil Aether Spellbombou. Odvděčil jsem se tak, že jsem položil Howling Mine a během dvou kol jsem měl na stole Sarkhana, Skullclampu a Flamewake phoenixe, díky čemuž, jsem měl neustále k mání Purphorose jako potvoru, lízal čtyři karty za kolo a protože jsem měl bambilión many, tak jsem dal za 13 do všeho Molten Disaster (se split secondem, takže bez možnosti reakce) - to zabilo Petra a Jéňu to dostalo na jeden život...takže stačilo předat kolo a nechat Sulphutic Vortex vše dořešit.
Mám-li to shrnout, musím říct, že mě asi celkem tenhleten Magic baví, navíc se mi po těhletěch magicářích tak jako trochu stejskalo a bylo to tak trochu bombový. Těším se na příště!
Comments